Rady pro uchazeče
Připravte se na nepříjemné otázky na pracovním pohovoru
Na osobních pohovorech u zaměstnavatelů pravidelně zaznívají otázky, které uchazeči nemají rádi. Personalisté se ptají na jejich slabé stránky nebo dlouholeté vize do budoucna a očekávají jasnou odpověď. Řekneme vám, jak se s podobnými špeky popasovat.
- Jaké jsou vaše slabé stránky? -
Otázka, u které se ošívá nejeden uchazeč, má svůj význam. Personalista díky ní zjistí, zda máte nadhled a schopnost sebereflexe. Samozřejmě ale existují dobré a špatné odpovědi.
Ještě před pár lety se používaly rádoby záporné vlastnosti, jako že je člověk příliš velký puntičkář nebo workoholik. Dnes podobné fráze patří k otřepaným klišé, které nikdo slyšet nechce.
Nebojte se zmínit skutečné slabé stránky, na kterých ale aktivně pracujete. Například: „mýval jsem problém s veřejnými projevy, ale prošel jsem školením a dnes je to mnohem lepší.“
Zásadně se vyhýbejte vlastnostem, na kterých se nedá efektivně pracovat a jsou nevhodné pro jakékoli zaměstnání. Patří k nim lenost, nedochvilnost nebo konfliktní povaha.
- Kde se vidíte za pět/za deset/za patnáct let? -
Nemáte představu, co budete dělat příští víkend, a personalista po vás chce rozplánovanou budoucnost na příštích X let. A myslí to vážně.
Chce zjistit, zda přemýšlíte o své kariéře a jaké máte ambice. Proto byste neměli být pasivní. Jako například: „nevím, o budoucnosti nepřemýšlím“. Ale ani se nechlubit rodinným životem. Třeba takhle: „za pět let už budu na mateřské“.
Představte si svoji kariéru a spojte ji s danou firmou. Pokud víte, jaký je z vaší pozice možný kariérní postup, máte vyhráno.
- Proč se hlásíte zrovna k nám? -
Aktivně si hledáte práci? Rozeslali jste tuny životopisů a motivačních dopisů? Odpověděli jste v zásadě na všeho, co se alespoň blížilo vaším představám? Přesto se musíte na pohovoru tvářit, jakože po jiné firmě netoužíte.
Personalisté počítají, že se na podobnou otázku připravíte. Přesně o to jim jde. Proto rozklikněte internet a začněte se učit. Najděte si historii firmy, nastudujte si, čím se zabývá, a naučte se pár jmen. Jakákoli odpověď zahrnující společnost bude vždy lepší než: „nechci přímo k vám, zkouším, kde mě vezmou“.